Dovolená ve Vietnamu II. Trang An, takhle nějak to musí vypadat v ráji
Naše loďka se na klidné zelené hladině mírně houpe a za mnou se ozývá pravidelné pleskání vesel. Na turisticky oblíbené místo je tu až nevídané ticho. Krajinná oblast Tràng An je od roku 2014 zapsaná na seznam přírodního dědictví UNESCO a ročně ji zřejmě navštíví tisíce turistů. V polovině listopadu je tu však prázdno, a tak si můžeme užít projížďku po řece, výhledy na vrcholky stoupající z jinak ploché krajiny a procházky okolo buddhistických chrámů zasazených ve svazích kopců.
K některým musíme vystoupat nekonečně dlouhé kamenné schodiště, jiné chrámy na nás čekají hned nedaleko vodní hladiny a stanoviště turistických loděk.
Když veslují holky…
Většina veslařek jsou ženy a některé zvládají držet vesla chodidly a loď pohánějí relativně pohodlně nohama. Můžou si tak během téměř tříhodinové plavby mezi kopci, jeskyněmi a kláštery alespoň na chvíli odpočinout. Už na začátku výpravy jsme však vyfasovali vesla, a tak můžeme naší veslařce trochu pomoct. Anglicky se s ní sice nedomluvíme, ale horečnatě na nás mává, když během procházky okolo jeskyň a buddhistických klášterů zamíříme špatnou cestou.
Snažím se veslovat, rozhlížím se okolo sebe a jsem trochu naměkko. Krásnější přírodu jsem asi nikdy neviděla, říkám si, když vystupujeme u posledního ze třech klášterů postavených v okolních skalách. Když k němu pomalu vystoupám po kluzkých kamenných schodech, uslyším klidné tóny hudby a najednou mi nevadí parné horko, rozcuchané vlasy ani cokoliv jiného, co se náhodou dotýká mé komfortní hranice. Jsem tady, abych mohla vnímat vnitřní pohodu a spokojenost, abych se mohla smát a objevovat všechno nové.
Hang Múa, to je romantika
K Trang An jsme se dostali na kolech, která jsme si půjčili v našem hotelu v Ninh Binh, malé obci nedaleko téhle přírodní oblasti. Deset kilometrů jsme ujeli volným tempem za necelých 30 minut, přičemž mám dojem, že jsme asi víc sledovali okolní krajinu než provoz na silnici. Ulice byly naštěstí prázdné a kraj rovinatý, a tak ani přehazovačka nebyla třeba. Vzhledem k tomu, že moje kolo hlasitě skřípalo, byla jsem vcelku ráda, že se bez ní obejdu.
Od Trang An jsme dál pokračovali k vyhlídce Hang Múa, Tančící jeskyni, kam jsme vyšplhali v turistických průvodcích avizovaných 500 schodů těsně před západem slunce. Na vrcholu se nám pak naskytl výhled na kopce vystupující z vodní plochy a řeky Ngo Dong, tmavě žlutá rýžová pole a lekníny.
BBQ na jídelním stole
Dole pod vyhlídkou se pak nachází malý park s jezírky, restauracemi a lampiony. Ještě chvíli po západu slunce jsme seděli na houpačce a sledovali okolní krajinu. A pak jsme se za tmy vydali zpátky.
Nebylo to ideální rozhodnutí, protože ani jedno z našich kol nemělo osvětlení, ale čirou náhodou jsme dojeli ke stylové restauraci, kde nás celé upocené a špinavé přivítali. A stálo to za to. Můžete si tu totiž ogrilovat maso přímo na stole a mimo jiné tu podávají výborné skleněné nudle s krevetami. Pokud tedy zavítáte do Ninh Binh, zajděte do restaurace Bbq hải sản.
Co jste se tu už o Vietnamu dočetli?
Dovolená ve Vietnamu I. Co vzít s sebou a co nechat doma?
Dovolená ve Vietnamu II. Trang An, takhle nějak to musí vypadat v ráji
Dovolená ve Vietnamu III. Jak jsme v Hanoji navštívili Ho Či Mina