Čím větší šneci, tím větší odpovědnost
„Oni brzy umřou,“ říkala jsem si a přikládala tak další rozumný argument, proč si doma nechat terárium se dvěma obřími šneky původem z rovníkové Afriky, jejichž ulita může dorůstat klidně i 20 cm. To jsem si ještě neuvědomila, že mi v tom malém proskleném prostoru lezou zvířata, která by se mohla ve volné přírodě rozmnožit nečekaně rychle.
Až po několika týdnech, co jsem se stala majitelkou dvou oblovek, jsem začala googlovat, co jsou vlastně zač. Tušila jsem, že je mám krmit salátem, jednou za 14 dní vyměnit podestýlku a také si dávat pozor, aby se mi náhodou nerozmnožili. Tahle zvířata nemůžu pustit do přírody, protože v Česku nemají přirozené nepřátele. Kromě lidí.
Zkušenosti s oblovkami mají obyvatelé Floridy, kteří se už podruhé potýkají s jejich invazí. Ta první přišla v 60. letech a vyžádala si 10 let tvrdé práce. Oblovek se totiž zatím nedá zbavit jinak než prohrabáváním listí a ručním sběrem nebo s pomocí cvičených psů, kteří jsou prý schopni šneky vyčmuchat. „Tohle není žádné sci-fi, to je realita,“ vysvětlovali zástupci floridského zemědělského úřadu obyvatelům ještě minulý rok ve videu, které může svou atmosférou snadno konkurovat i Hitchcockovým Ptákům.
U nás jde zatím jen o domácí zvíře, které chová poměrně dost lidí kvůli nenáročnosti. Šnekovi nemusíte dělat společnost, nevyžaduje venčení ani hlazení nebo pravidelnou výměnu vody v misce. Stačí, když mu jednou za čas hodíte zeleninu a pravidelně měníte podestýlku. Jen těžko si ale lze představit, že všichni majitelé těchto zvířat zůstanou soudní a odpovědní a podaří se jim udržet obří šneky v terárku, kam patří.
Teď už jen doufám, že mi neutečou…