Mammon II. Seriál, ve kterém žádná postava nezůstane ušetřena
Po dlouhých šesti (!) letech jsem se vrátila k seriálu Mammon. Musím uznat, že trochu se zpožděním, protože druhá série šla do éteru Norské televize už v roce 2016, tedy dva roky po premiéře první série, kdy se diváci poprvé setkali s postavou novináře Petera Verase.
I v druhé sérii si Petera zahrál osvědčený Jon Øigarden, i když to zpočátku vypadá, že tentokrát jeho postava nebude mít hlavní slovo. Když však zavraždí kolegu, kterého většina lidí v redakci z hloubi srdce nesnášela, nenechá to Peter jen tak a pouští se do soukromého vyšetřování vraždy. Trochu mu to komplikují mytologické odkazy a podezření, že vraždili lidé napojení na krajní pravici.
Zdá se, že tentokrát je za vším politika a komplot se dotýká i vrcholných představitelů vlády. Detektivka se tak pozvolna mění v uvěřitelný politický thriller. A protože jsme v Norsku, jde o ropu a peníze z ní. Jako by si Norové uvědomovali, že jim tahle surovina jednou dojde a chtěli tuto okolnost připomenout i běžným divákům snad v každém současném seriálu.
A co se vyklube z vaší oblíbené postavy?
V jedné z vedlejších rolí můžete vidět známou tvář Anderse Danielsena Lie, kterého můžete znát z filmů Joachima Triera Nejhorší člověk na světě (Verdens verste menneske) nebo Oslo, 31. srpna (Oslo, 31. august). Tentokrát hraje zamlklého hrdinu, kterého nejdřív podezíráte z těch nejhorších zločinů a nebo ve skrytu duše doufáte, že je skutečně tak nevinný, jak se zdá.
Nejednoznačnost postav je pro seriál Mammon typická. Nikdy nevíte, co se může z vaší oblíbené postavy vyklubat. Tvůrci nechrání nikoho a z každého se nakonec může stát padouch. Plastičnost postav překračuje civilnost až v jednom momentu, kdy jsem děj odsoudila za přílišnou překombinovanost.
Pomyslný bonusový bod si ode mě tvůrci seriálu odnášejí za intro každého z dílů, v němž záběry na fotogenické zamrzlé jezero zpestřuje duo Ibeyi písní River, kterou znám už od dob, kdy jsem se věnovala pole dance.