Severská filmová zima 2016: Erlend Loe, Jo Nesbø a Stockholm 80. let
15. února začala další Severská filmová zima a do Prahy přilákala padající sněhové vločky, kolabující dopravu i trochu otrávenou náladu z čekání na jaro. Nebo jde o shodu okolností? A jak by asi vypadalo Severské filmové léto, kdyby existovalo?
Festival zahájila komedie Uchvácen ženou (Tatt av kvinnen) natočená v roce 2007 podle předlohy norského spisovatele Erlenda Loa, který osobně dorazil do kina Lucerna. Během debaty pak například zavzpomínal, jak známá kuchařka a propagátorka chutného jídla Nigella Lawson těžce nesla, že hlavní hrdina knihy Tiché dny v Mixing Part po ní snad na každé stránce doslova slintá a nestydí se to přiznat. Otázka z publika týkající se Barnevernetu nepadla, a tak jsem usoudila, že norofilové jsou přece jen v pohodě. „Naštěstí“ to napravil redaktor v Událostech v kultuře, který se neváhal zeptat na snižující se popularitu Norska v Česku.
Trochu mě mrzí, že se na Severském filmovém festivalu objevují většinou starší snímky. Pěknou řádku z nich jsem viděla. Ale někdy na ně zajdu znovu, abych podpořila festival.
Na co jsem tentokrát nešla, ale doporučuji ostatním?
Především film Nikdy neotírej slzy bez rukavic (Torka aldrig tårar utan handskar), který Švédská televize uvedla jako trilogii, o epidemii HIV a AIDS v 80. letech a jejím vlivu na gay komunitu v tehdejším Stockholmu. Nejde o snímek pro slabé povahy.
Naopak Povídky ze Stockholmu (Stockholm stories) můžu bez výčitek zařadit mezi severské oddechovky. Většina hlavních hrdinů je asociální, chová se podivně, uzavřeně a dostává se tak do absurdních situací. Film ukazuje osudy pěti lidí, stává se z něj mozaika spojitostí a svým formátem připomíná třeba britskou vánoční romanci Love Actually.
„Jmenuji se Roger Brown, měřím 168 cm a nemusíte být psychology, abyste pochopili, že se s tím musím vyrovnat. Proto mám dům za 30 milionů,“ říká hlavní postava filmu Lovci hlav (Headhunters) natočeného podle knižní předlohy dalšího norského spisovatele Joa Nesba. Od premiéry sice utekl nějaký ten pátek, přesto jde o celkem dobře natočené krimi.
Jo Nesbø se na festivalu objevuje ještě jednou, jako spoluautor scénáře filmu Jackpot (Arme Riddere), akční komedie plné černého humoru, o které někteří mluví jako o tarantinovce, bez Tarantina. Jde o dobrý film, který se obejde bez severské melancholie.