Zapomeňte na hygge. Letos frčí friluftsliv
Před pár lety se v Česku hojně prodávaly knihy o dánském a norském hygge a švédském lagom. Letošní rok je jiný. Většina z nás se vyhýbala návštěvám a svůj psychický stav si udržovala procházkami v parku.
Příroda byla jasná volba a ještě teď si vybavuji, jak obtížné bylo sehnat volné místo v jakémkoliv rakouském kempu. Podobně tomu bylo zřejmě i v Norsku, kde tradiční hygge doprovází friluftsliv, život v přírodě nebo venku či prostě jen outdoorový způsob života.
Friluftsliv není chalupářství
Friluftsliv v jednom slovu popisuje spojení s přírodou, touhu trávit čas venku a užít si okolní svět. Chybou by bylo představovat si běžného Nora spěchajícího v pátek odpoledne z práce, aby vyzvedl manželku a děti, nasedl s nimi do auta a uháněl po nejbližší dálnici z Osla na chatu, kde se chystá celý víkend pracovat na zahradě. Nic není vzdálenější pravdě. Ve skutečnosti je friluftsliv uvědomění si sebe sama, k němuž dochází během pobytu v přírodě.
Vyloučila jsem podobnost s českým chalupářstvím, jenže friluftsliv není ani druhý extrém. Nemusíte šplhat po fjordech nebo lézt po ledovcích, abyste naplnili tento severský fenomén. Friluftsliv může být i něco tak jednoduchého jako nedělní vycházka s rodinou po lese, lyžování s kamarády nebo třeba rybaření u opuštěného jezera daleko od civilizace.
Špatné počasí neexistuje
Tento životní styl podpořila nejen letošní pandemie, ale také zákon z roku 1957 známý jako allemannsretten. Ten dává každému v Norsku právo chodit nebo projet na lyžích kdekoliv, pokud se nenacházíte na oploceném pozemku nebo obdělaném poli. V zimních měsících pak máte právo procházet se i po polích. Můžete si také kdekoliv postavit stan, pokud budete chtít přespat jen jednu noc a přístřešek postavíte více než 150 metrů od nejbližšího domu.
Zdá, že Norové se své záliby ve friluftsliv nevzdávají ani v zimě. Vždyť, jak se říká, není špatné počasí, jen špatně zvolené oblečení.